HOME
Vladimír
Boudník zásadně ovlivnil české poválečné abstraktní umění, inovoval grafické
techniky, snažil se aktivovat zájem veřejnosti o umění. Jeho jménu by se
bezpochyby dostalo jiného kunsthistorického významu, kdyby žil ve svobodném
světě. Četnými nápady předběhl Boudník svou dobu a jeho vize byly perspektivní.
Například, jak sám píše: "Roku 1953 jsem navrhoval Národnímu divadlu, aby
realizovalo ilusivní scénu, kde by byl synchronizován bezprostřední herecký
výkon - případně baletní, s filmovým promítáním, za užití světelné mutace a řady
přizpůsobených projekčních ploch (Dnešní Laterna magika)...". Ale spoustu jeho
podnětů bylo ignorováno.
Boudník pracoval ve firmě na letecké součásti.Továrenské prostředí pro něj bylo
inspirativní. Používal špony, hřebíky, pokládal je na duralové desky, nabarvil a
vše protáhnul satinií. Magnetické grafiky zase vytvářel položením kovových
materiálů na desku a pomocí magnetu je poté přemisťoval. Pokaždé vzniklo dílo
naprosto nové a originální. Boudník byl neúnavný hledač nových forem, které by
korespondovaly s jeho současnou dobou a s prostředím, v němž pracoval. Vedle
autorových grafik a fotografií, může návštěvník výstavy zhlédnout i
videoprojekci filmů inspirovaných výtvarníkovou osobností.
Boudníkovo dílo bylo prezentováno už v roce 1961 na Floridě a v roce 1958 na
výstavě Expo 58 v Bruselu. Od té doby se za hranicemi žádná výstava
neuskutečnila. Vladimír Boudník je legendou, o které ve skutečnosti nikdo mnoho
neví. Objevení mimořádného Boudníkova díla západ teprve čeká.
Boudník, jinak stylově těžko zařaditelný, byl autorem manifestu explosionalismu.
Byl zastáncem názoru, že umění nás všudypřítomně obklopuje a že celý život je
jedním uměleckým dílem. Boudníkovou výzvou je, aby lidé hledali ve světě kolem
sebe inspiraci k vlastní tvorbě.
Markéta Havelková