HOME          HOME


Jak jsem kupoval mobil

Na Nový rok, jak už je dobrým zvykem, jsem si i já nastavil na letošní rok pár malých předsevzetí..... to že se perfektně naučím anglicky i španělsky se bezúspěšně donucuji  už asi pět let a jediné co se španělštiny ovládám je....... buenos grandez :-))).......pak jsem se chtěl naučit hrát na kytaru a na klavír a to nejlépe do roka....ale jak jsem slyšel svého osmiletého synovce hrát na klavír došlo mi, že nebudu ani s desetiny tak dobrý jako on....no a ještě bych letos chtěl  jet na nějakou tu kulturistickou soutěž :-)))))......a nakonec jsem si řekl že změním aspoň tarif na mobilu ať neplatím takovou palbu........a jsme u toho......... naklusal jsem si to tedy do partnerské prodejny a začnu nesměle komunikovat s jedním z prodávajících.......Dobrý den, potřeboval bych nějaký lepší tarif protože telefonovat  za pěťo s mým sporadickém telefonováním, se mi v dnešní době, a  takové konkurenci zdá dost přemrštěné.....a co by jste chtěl? Ptá se silnější z dvojice prodavačů, který má cedulku na hrudníku s nápisem David.......no nevím poraďte co je tak nejvýhodnější........ no...tak že bychom dali tarif za 450 ?? a nějaký ten internet do mobilu ať můžete na wikipedii jak nebudete znát nějakou odpověď??   ....No a kdy Vám končí smlouva ? ...chrlil na mně  David věty jak z kalašnikova......No já nevím ...odpovím a provinile sklopím zrak........Nevíte ?? ..... Tak já se podívám.... aaa  končí Vám to až za 5 měsíců....tak to si vemte k tomu ještě mobil......Zvedne telefon a začne pro mně vesmírná komunikace  mezi prodavačem a operátorkou....dobeej mám tady jednoho který mi spadl do greje mohla by jste se mi na něj mrknout? ... joooo rozbil  se mu mobil tak bude brát nový....rozbil ?? Začínám pátrat v paměti kdy jsem naposledy rozbil mobil a trochu jsem se i zděsil jestli není jasnovidec a zda nemyslí ten den, kdy jsem si koupil novou motorolu a při prvním zapnutí nefungovala a já jsem se na malou sekundu zasnil jak házím mobil na zem a šlapu na něj, skáču a směju se při tom.........ale ne naštěstí to byl jen trik jak dostat onen zmiňovaný mobil :-))....Po vyřízení všech formalit mi David ukázal katalog mobilů s tím že takové a makové smartfony už neleti a ať si vyberu něco lepšího.....no tak hledám ....hledám..... hledám ......pročítám abych neudělal špatné rozhodnutí......nechcu být za idiota.........po deseti minutách porovnávání  ukazuji na samsung galaxy mini II.........nemáme odpovídá David.......koukám nevěřícně......nemáte ??? aha a to jste mi nemohl říct dřív ??? ....pohled pana Davida mně vrátil zpět do reality a já do pár vteřin ve strachu ukazuji na první lepší mobil který jsem uviděl.....výborně říká David a začíná brát kalkulačku do ruky a takže 450 plus DPH tak to máme 540....plus nový telefon ....tak to máme 2400.....vytahuju bankovky.....za dveřmi si uvědomuju, že i za tarif dám vlastně víc.....sedám do auta s idiotským výrazem v obličeji  .....ukazatel paliva cinkl svým symbolem hladu.....ale dnes už ale netankuju.... :-)))


 

1.Máj

Byl pozdní večer -  1. máj

večerní máj byl lásky čas

hrdliččin zval ku lásce hlas,

kde borový zaváněl chlast.

 

 

Promiňte, ale dovolil jsem si parafrázovat Máchův Máj, neboť i takto by se dalo částečně charakterizovat období, kdy všichni pracující slavili svůj "Svátek práce".

Svátek, který se po dlouhou dobu zapsal coby neoddělitelná součást tehdejšího života. Před očima zkoprnělého západu, se z různých koutů našeho bloku začalo skrze INTERVISION- INTERVIDIENIE odehrávat dokonale naaranžované divadlo, které ovšem pod svou líbivou skořápkou ukrývalo dokonale připravený systém a já se Vám teď pokusím předložit rozbor situace, jak byla vnímána tehdy mnou.

Pilířem akce byla dokonalá organizace při rozdělování úloh. Největší tíha dopadla na bedra chronických zdrhačů, kteří měli být eliminováni tím, že vyfásli transparenty s někdy až neuvěřitelnými nápisy.(No posuďte sami třeba "ROHABSPOPBH ZDRAVÍ KSČČSSR" ap). Donucovací metodou" opětovného navrácení tehdejší funkcionáři spoléhali na to, že zmiňovaní zdrhači setrvají až do konce představení, což jim docela vycházelo až na drobné výjimky, které tvořili sedláci, jenž si  se svěřenými transparenty nedělali stresy a prchali raději sázet brambory na své zahrádky.

Poté nastávalo rozdávání zbylých mávátek a papírových holubic míru, nezbytných to rekvizit a seřazení se do pomyslné živé řeky vlévající se přímo do jícnu socialistického moře.

Nahlédněme nyní spolu po pokličku, kterou by se také dalo nazvat "prvomájové pohledy".  

-     Pohled "A" se snášel z tribuny.  Funkcionáři to tehdy vnímali asi tak, že se transparenty s hesly svěřovali těm nejlepším . Trochu za nimi zůstávali mávátkáři, kteří tvořili samostatnou skupinu rozroušenou rovnoměrně v davu, aby vyvolávala kýžený efekt. Lidé bez mávátek ...no sami uznejte, to byli takoví outsaidři a  ti, co stáli na chodníkubyli byli pro ty z tribuny doslova odpad! (viz. "Ten kdo stojí na chodníku nebuduje republiku")

Pohled "B", což je pohled z průvodu byl ale poněkud odlišný. Nosiči transparentů, jak jsem již zmiňoval nebyli ti nejlepší, ale byli to povětšinou provokatéři a zdrhači, kteří museli býti tímto způsobem zaangažováni a tím de- facto zpacifikováni a ti, co vyfasovali mávátka na tom byli relativně nejlépe, neboť domů svým ratolestem přinesli alespoň dřevěnou tyčku, toho dne nejrozšířenější maketu kordu na světě.

Pohled „C“,byl pohled lidí stojící na chodníku, dle mého názoru nejdůležitějšího článku tohoto velkolepého show.Hlášení o dezerci, mantinelování, aby se dav neubral špatným směrem, to jsou dle mého názoru dvě věci, které nejvíce přispěli k zdárnému konci  a navíc oni nemuseli a přece přišli

Vraťme se prosím, ale k průvodu samotnému. Dlouho mi vrtalo v hlavě, jak muži a ženy nesympatizující s režimem dokázali před tribunou vydolovat ze svého nitra úsměv, který byl naordinován tehdy všem bez výjimky. Odpověď na tuto otázku jsem nalezl až později ( někdy kolem patnáctého roku života ) s objevením alkoholu a jeho doprovodných účinků. Vůně borovičky linoucí se z tribuny způsobila pravděpodobně svalové křeče připomínající smích.

Tak takhle to tenkrát možná bylo, ale ruku do ohně bych za to nedal.


I tento příběh se odehrává v dávných dobách, za časů, kdy byl Ivan ještě malý a bydlel spolu se svou matkou v lese. Ivanova matka nebyla chráněna Ivanem, nýbrž novými Libres Invissible (s křidélky ).
Žilo se jim relativně dobře a z Ivana se stal pianier a byl okrasou rusky mluvící menšiny v lese. Zato jeho matka se spustila. Kouřila 40 denně a pila jako mužici v dobách alkoholické revoluce v Rusku.
Čas plynul a z Ivana vyrostl statný konfident Komitietu Gasudarstvěnnoj Bezapasnosti (ve zkratce agent K.G.B).
Jednoho dne ( když už byla jejich finanční situace neůnosná, neboť vytunelovali veškeré úspory řekla matka svému adoptovanému synovi (říkalo se, že Ivan byl splozen z velkého hněvu medvěda a veverky). Ivane musíš se vydat do světa.....
Všechny hezky pozdrav - Dobrá, Buď uctivý ke starším - Dobrá, Nepij a nekuř - Dobráááá, Vyhýbej se skinheadům - Dobrááááááááááááá..........
A tak se Ivan vydal vstříc novým nádherným zážitkům.
Ivan si to namířil na severo- severo východ a po dvou týdnech ostré turistické chůze došel na rozcestí. Ivan chvíli uvažoval jakým směrem se má vydat, ale nakonec si zvolil levostředovou cestu, která ho dovedla a ž k loupežníkům.Byli to lidé, kteří bohatým brali a chudým taky.Měli však vyrobené živnostenské listy a proto zcela bez skrupulí žádali Ivana o vydání veškerého osobního majetku (movitého i nemovitého). Ivan byl však na takové lidi připraven. Instinktivně jim živnostňáky vytrhnul z rukou a vymrštil je do vzduchu."Počkejte si do zimy, pak spadnou"zaholomosil Ivan a pokračoval dále v cestě za dobrodružstvím.
Šel dál a dál až dorazil na mýtinu, kde relaxoval dědeček ing. Otto von Hříbeček . Byl to drobný děd se směšně velikou pokrývkou hlavy netypického rozměru.
" Ivane, jestli mě chytíš tak ti seženu pro tvou mámu celý kamión neokolkovaných cigaret". Než se stačil senilní děda vzpamatovat skočil po něm Ivan jako pes po žebrákovi a vyrazil mu z ruky kouzelné zvonečky a z pusy dva zuby. Bez kouzelných zvonečků byl Otto tzv.Out a tak si Ivan svou bleskovou reakcí vysloužil Scanii neokolkovaných papierosow ze sousedního Polska.
Na důkaz, že zůstávají dobrými přáteli poseděli pospolu a vykouřili sobě po skleněnce holanského materiálu, ze kterého se jim skoro rozsypaly hlavy na antiperle. Ivanovi se tak otevřel svět naprosto jiné reality.
Poté se Ivan vydal do krajiny, kde končí krytí všech mobilních operátorů, do krajiny, kde včera bylo předevčírem a dnes je již pozítří.
Ivan došel až do kraje, kde při přechodu státní hranice musel nejprve uplatit celníky, aby mohli konečně dostavět své rodinné domky, kde se to hemžilo cikány a Rómy všech známých i neznámých rodin, kde se slovem Mrazík neoznačoval prošedivělý dědula, nýbrž právnická osoba distribuující mražené výrobky, kde levicová politika byla díky koaliční smlouvě vlastně pravicovou a naopak, kde konkurzy byly rozhodnuty ještě před jejich vyhlášením, kde se děly prostě věci, ze kterých se člověku mohl zvednou i kyblík.
Ihned po aklimatizování porušil Ivan třetí přikázání Nepopiješ a zprasil se jak Zetor v lese a aby bylo nehůř místní vyholené hlavy si ho pro jeho opilecko mongoloidní vzhled spletli s mongolským spoluobčanem a vyklepali milého Ivana z kalhot.To všechno a ještě spousta věcí navíc se Ivanovi stalo v zemi, kde se zavíralo do basy za jakékoliv jiné než menší množství neomezených hovadin.